Vztah ke sportu se u mne projevil už v dětství, kdy jsem začínal s gymnastikou u Sokola ve Vršovicích. Čím jsem byl starší, tím víc jsem si uvědomoval, že se potřebuji v životě neustále někam posouvat a gymnastika mě přestala naplňovat. Začal jsem tedy s bojovými sporty, které u mne nakonec rozvinuly vášeň ve cvičení jako takovém. Zhruba ve 14 letech jsem začal budovat svůj chrám těla. Jako začátečník jsem hledal rady u starších a zkušenějších osobností, které mě nakonec dovedly společně s mou touhou dosahovat vyšších a vyšších cílů k otevřené kulturistice. Začátky vůbec nebyly snadné, ale díky mé touze překonávat osobní hranice jsem se dostal i na světové soutěže, kde jsem úspěšně reprezentoval ne jen sám sebe, ale i mé rádce a za to jsem jim vděčný. Postupem času jsem dospěl do bodu, kdy mi mé úspěchy a trofeje dělaly radost, ale pořád to nebylo ono. Můj drive a energie stále toužily po něčem víc. Když jsem se ohlédl za svým životem, za tím malým klukem, který neměl pořádné sebevědomí ani motivaci, který se dokázal vypracovat v dospělého, pokorného, cílevědomého muže, rozhodl jsem se předávat své životní zkušenosti dál. Motivovat lidi ke svým cílům. Zlepšovat ne jen jejich tělesnou stránku, ale i tu psychickou. Pracovat na jejich sebevědomí a životním stylu. Všechno je to totiž v hlavě, pokud se člověk naučí pracovat se svým myšlením, a naučí se především mít rad sám sebe, pak nic není nemožné. D.Ž